Zajímavosti

Spolu s rostoucím zájmem o toto odvětví roste také komplexnost nabídky, a my si proto v následujícím článku podrobněji nastíníme, co všechno sem lze zahrnout a kam by se mohl tento segment v budoucnu ubírat.

Význam nositelné elektroniky bezesporu roste. Ačkoli jde podle mnohých o nafouknutou bublinu, prodej v roce 2016 s každým dalším čtvrtletím rostl. V roce 2017 se podle odhadů Gartneru prodalo 137 milionů zařízení, jako jsou chytré hodinky, chytré náramky, sporttestery a ostatní fitness doplňky. V roce 2018 se odhady pohybují okolo 150 milionů kusů. Jak se oblast chytré nositelné elektroniky bude v dohledné době vyvíjet?

Krátký pohled do historie

Přestože můžete mít pocit, že jsme se s pojmem nositelná elektronika začali setkávat až v posledních několika letech, ve skutečnosti o velkou revoluci nejde. Hovořit bychom spíše mohli o postupném vývoji. Ve většině případů jde principiálně o zařízení a doplňky, které již v určité podobě existovaly, nyní však díky technologiím nabyly (cenově) dostupnějšího a (prakticky) využitelnějšího stavu.

S trochou nadsázky bychom sem mohli zahrnout třeba i digitální hodinky, obzvláště pak modely vybavené kalkulačkou nebo databankou. Dalším příkladem může být krokoměr, který se nosil připnutý na opasku. Jako zajímavost si můžeme uvést i zařízení Fossil Wrist PDA, které se dostalo na trh v roce 2002. Mělo řadu omezení a tržně nepřesvědčilo, ale na svou dobu šlo o ukázku nejpokročilejších technologií a svými vlastnosti se vlastně od dnešních chytrých hodinek zase až tolik nelišilo. Dalších příkladů bychom našli celou řadu.

Základní produktové skupiny

Tolik tedy krátký pohled do historie a nyní se vraťme zpět do současnosti. Asi nejběžnějšími a nejčastějšími představiteli nositelné elektroniky jsou dnes fitness náramky a chytré hodinky, kterým se dále budeme věnovat, ale na konci článku dáme prostor i dalším představitelům ,,wearables“.

Vývoj prodeje vybraných kategorií nositelné elektroniky dle Gartneru (v milionech kusů):

Fitness náramky (nabízejí se například FitBit, Garmin, Mio, Sony, Huawei nebo Xiaomi) jsou svým pojetím jednodušší zařízení s cenami začínajícími na úrovni několika stokorun. Většinou mají jen základní funkce (počítají kroky, měří kvalitu spánku, ukáží srdeční tep nebo upozorní na novou zprávu či hovor) a komunikace s uživatelem probíhá prostřednictvím jednoduchého stavového displeje nebo LED diod. Podrobnější zobrazení naměřených údajů a konfiguraci zajistí aplikace v mobilním telefonu. Vedle ceny a jednoduchého ovládání patří k výhodám fitness náramků dlouhá výdrž baterie (často jde i o týdny až měsíce), což dohromady dává mix vlastností, díky kterým tato zařízení mohou posloužit jako ideální vstupenka do světa nositelné elektroniky.

Pokud hovoříme o tzv. chytrých hodinkách, máme na mysli přístroje, které svou koncepcí vycházejí z klasických náramkových hodinek. Jejich pojetí je v podání jednotlivých výrobců často velmi odlišné a můžeme se setkávat jak s jednoduššími modely se skutečným ciferníkem a strojkem a jen několika málo ,,chytrými“ funkcemi navíc, tak i se skutečně technicistními modely s velkými barevnými dotykovými displeji a kolekcí nejmodernějších technologií. Velké rozdíly tedy můžeme vidět i ve výbavě. Jednodušší modely se příliš neliší od výše zmiňovaných fitness náramků – kromě času spočítají kroky a změří tep či kvalitu spánku nebo upozorní na nové události z mobilního telefonu. Víc toho většinou nečekejte. Slabší výbavu kompenzují delší výdrží baterie. A také ve vzhledu, který je v těchto případech často k nerozeznání od klasických hodinek, což je v určitých kruzích neocenitelné.

Druhou skupinu chytrých hodinek tvoří modely s displejem a otevřeným (Samsung, Apple, Fitbit, Motorola, Lenovo, Huawei, ASUS…) nebo uzavřeným prostředím (například Alcatel).

Zařízení s otevřeným prostředím (či chcete-li operačním systémem) lze označit za náramkové počítače, protože výchozí výbavu lze rozšiřovat o další aplikace. Softwaru je přitom pro hlavní platformy, kterými jsou zejména Apple watchOS, Android Wear či Tizen od Samsungu, dostupné již velké množství. V případě chytrých hodinek bez otevřeného systému se musí uživatelé spokojit s funkcemi, které jim připraví výrobce. Stejně jako v případě fitness náramků platí, že nabídka je dnes již velmi pestrá a k dispozici je řada modelů s různým zaměřením, různými funkcemi a samozřejmě také různými cenami.

Kromě funkcí, které zvládnou i ty nejlevnější fitness náramky, toho chytré hodinky zvládají samozřejmě mnohem více. Jen pro ilustraci si uveďme, že umožňují přečíst si novou zprávu a odpovědět na ni, umožňují přijmout a vyřídit hovor, zobrazí předpověď počasí a další novinky, zvládají přehrávat hudbu nebo ovládat hudební přehrávač v telefonu, umožňují ovládat fotoaparát, zobrazí polohu uživatele na mapě a dovedou jej do zadaného cíle nebo podrobně monitorují jeho fyzické aktivity.

Chytré hodinky se navíc ve stále větší míře stávají zcela samostatnými zařízeními, které zvládají komunikovat napřímo prostřednictvím Wi-Fi nebo (e)SIM karty bez nutnosti asistence mobilního telefonu.

Zmínku si zaslouží i modely (v nabídce například u společnosti Alcatel) určené pro děti. Rodiče díky nim mohou mít neustálý přehled o aktuální poloze dítěte a dokonce mu mohou zatelefonovat nebo mu nechat hlasovou zprávu.

Pro sportovce

Zařízení se zaměřením na sport (Garmin, TomTom, Suunto, Mio, New Balance, Xiaomi…) jsou další specifickou kategorií nositelné elektroniky. Spadají sem zástupci obou výše zmiňovaných skupin (tedy modely s uzavřeným i otevřeným systémem), svými vlastnostmi však jde o zařízení přizpůsobená sportovnímu a outdoorovému využití. Kromě provedení (odolnému proti vodě, potu, extrémním teplotám apod.) nabízejí například vestavěnou GPS, snímač srdečního tepu, funkce pro plánování tréninků, barometr a režimy pro měření různých sportovních aktivit, jako jsou plavání, jízda na kole, veslování, triatlon, golf apod. Naměřené údaje lze následně zpracovávat na počítači a v drtivé většině případů nechybí možnost exportu informací či synchronizace se službami třetích stran.

S důrazem na luxus

Díky rostoucímu zájmu o nositelnou elektroniku se o tento segment začali zajímat také výrobci luxusního zboží, kteří vycítili, že by i zde mohli narazit na movité zákazníky ochotné si připlatit. Kromě pokusu společnosti Apple v podobě luxusní edice hodinek Watch z ušlechtilých materiálů se svými kousky přispěchali i takoví velikáni jako Montblanc, Tag Heuer, Fossil či Michael Kors. Poplatné značkám jsou samozřejmě i ceny pohybující se často v řádu desítek tisíc korun.

Zdravotnictví a pojišťovnictví

V našich zeměpisných podmínkách tento trend ještě není příliš rozšířený, ale například v USA se nositelná elektronika stále častěji stává součástí různých preventivních zaměstnaneckých zdravotních programů velkých firem a stále častěji se o ní mluví také ve spojení se zdravotními pojišťovnami a jejím využitím v oblasti prevence.

Díky funkcím, jako jsou senzory srdečního tepu (do budoucna by mělo jít například o schopnost měřit hladinu cukru v krvi) a možnost komunikovat se svým okolím (ať již prostřednictvím připojeného chytrého telefonu nebo vestavěné Wi-Fi, Bluetooth či SIM karty), se nabízí napojení těchto zařízení například na systémy záchranné zdravotnické služby nebo na evidenci praktických lékařů nebo pojišťoven, kteří pak budou mít potřebné údaje k dispozici za delší období a budou moci na jejich základě přijímat kvalifikovanější rozhodnutí. V případě nouze by rovnou mohla být také vyslána na místo záchranná služba.

Zde stojí za zmínku například druhá generace náramku Healbe Gobe s funkcemi, které doposud nikdo jiný nenabízí. Díky technologii Flow automaticky měří přijaté kalorie a navíc dokonce změří i krevní tlak nebo úroveň tělesné hydratace.

Trh očima analytiků

,,Trh je stále na počátku svého vývoje, kdy se firmy snaží o prosazení svých produktů mezi zákazníky,“ uvedl Jitesh Ubrani, analytik společnosti IDC. ,,Uživatelé se na podobná zařízení stále zvykají, což představuje obrovské lákadlo i pro výrobce, se kterými jsme se tradičně setkávali spíše v odvětvích klasických hodinek, oděvnictví nebo módy, nikoli však v segmentu spotřební elektroniky.“

,,Chytré hodinky mají nejméně do roku 2021 potenciál generovat největší tržby napříč všemi kategoriemi nositelné elektroniky,“ uvedla Angela McIntyre, analytička Gartneru. ,,Průměrná prodejní cena v kategorii chytrých hodinek sice bude v důsledku zlevňování klesat až na 214,99 USD v roce 2021, ale silné značky jako Apple nebo Fossil udrží ceny konzistentní s cenami klasických hodinek,“ doplnila.

Další zástupci nositelné elektroniky

Mezi nositelnou elektroniku však nepatří jen fitness náramky a chytré hodinky. V nabídkách obchodníků (nebo v různých fázích příprav a vývoje) je mnoho nejrůznějších produktů, ačkoli často můžeme o jejich reálném využití přinejmenším pochybovat.

Pro ilustraci můžeme zmínit například vložky do bot, které by měly svého majitele naučit správně běhat, prádlo s vestavěným senzorem srdečního tepu a analýzou dalších údajů, prstýnek schopný ovládat přístroje v domácnosti, kontaktní čočky schopné hlídat stav pacienta nebo šperky a bižuterii zjišťující nejrůznější fyziologické veličiny.

Do nositelné elektroniky bývají často zahrnuty také různé typy brýlí pro tzv. rozšířenou realitu (například dřívější Google Glass nebo aktuální Epson Moverio či Microsoft HoloLens).

Opomíjet bychom neměli ani různé chytré lokátory (uplatní se například při sledování polohy dětí, seniorů či domácích mazlíčků nebo jakéhokoli majetku s tím, že průběžně v zadaném časovém intervalu odesílají svou aktuální polohu například do telefonu uživatele či na vzdálený server) nebo SOS tlačítka (schopná v případě nouze přivolat pomoc).

Zdroj: František Doupal, Reseller Magazine číslo 1, ročník 16.